Hrušky dokáží překvapit

Pronikavá vůně a máslová šťavnatá dužina s vanilkovou chutí, to je zážitek. Bohužel v obchodě si kupujeme nezralé hrušky, které také jíme. Sbírají se totiž předčasně, aby vydržely přepravu, mezisklady a čas v obchodě. Naštěstí, oproti jiným druhům ovoce hruška má schopnost při pokojové teplotě dozrát až na kvalitu, které by dosáhla na stromě.

Hruška je strom. Patří mezi jádroviny, plodem jsou malvice, tedy dužnaté plody s jadérky kapkovitého tvaru uvnitř. Listy jsou kulaté až protáhlé, jakoby s povoskovaným povrchem. Stromy podle odrůdy dorůstají výšky až 15 metrů. Kvetou v květnu, po jabloních.

Hruška je dost vázána na světlo, potřebuje kolem 160 – 180 slunečných dní v roce. Roste v mírném pásmu na obou polokoulích, v tropech se jí však nedaří. První, rané odrůdy dozrávají už na konci července či začátkem srpna. Stromy se často očkují do odolných podnoží z kdoule. Hrušky jsou náchylné k nemocem, nejčastěji to bývá rez hrušková, houbovité onemocnění. Hrušky můžeme nejjednodušeji rozdělit do tří skupin: na letní, podzimní a zimní. Je jasné, že letní hrušky dozrávají jako první a jsou určeny k přímé konzumaci, protože rychle podléhají zkáze. Podobně je to is podzimními odrůdami, které dozrávají v srpnu až v září. Zimní odrůdy dozrávající v září až v říjnu jsou ideální pro uskladnění. Ale ve srovnání s jablky tak dlouho nevydrží.
Ty nejlepší odrůdy při teplotě těsně nad bodem mrazu uchováme až do konce února. V dobrém sklepě se ještě březnu najdou hrušky na koláč.

Mezi nejznámější hrušky patří Williamsova, která existuje v odrůdách se zelenou, žlutou (u nás asi nejčastěji pěstovanou) a už is červenou slupkou. Chuťově se moc neliší. Další pěstované odrůdy jsou Nitra, Pařížanka, Hardyho máslovka, Venka, Erika a Grosdemande.

Historie
Podle různých zdrojů pocházejí hrušky z Evropy, jiní tvrdí, že ze západní Asie.
Ve Švýcarsku archeologové našli v hrobech před deseti tisíci lety semena z hrušek, což je posouvá do doby kamenné. Hrušku vzpomíná i Homér v eposu o Odysseovi, kde hrušky nazval „darem Božím“. Znali je i naši praotci, ale velké pozornosti se jejich kultivaci dostalo až začátkem 17. století, zejména když belgičtí a francouzští farmáři vyšlechtili množství nových, chutných, šťavnatých odrůd.

Do Ameriky přinesli hrušky dobyvatelé a rozšiřovali je hlavně misionáři ve svých ovocných zahradách. Dnes jsou největšími pěstiteli Čína, Itálie a USA.

Využití
Hrušky jsou nejlépe čerstvé. Mohou se však zavařovat, zapékat, péct, odšťavňovat. Tehdy však ztrácejí enzymy.
Hruška se dobře doplňuje s modrými sýry, jako jsou rokfort, gorgonzola, niva, také s divinou nebo s pečenou drůbeží. Tvoří součást zeleninových i ovocných salátů. Dužina hrušky po rozřezání rychle oxiduje a nevábně ztmavne. Dá se tomu zabránit tak, že se rozřezané plochy potřou šťávou z citronu, pomeranče nebo z jiného citrusu.

Hrušky obsahují málo vitamínu C, ale velké množství vitamínu B, který se nachází těsně pod slupkou. Kromě toho jsou v ní také vláknina, fosfor, měď, sodík, aminokyseliny, mastné kyseliny, lehce stravitelné cukry a další látky. V léčitelství se používají pro svůj antibakteriální, močopudný a posilující účinek. Čerstvý mošt z hrušek se uplatňuje při léčení obezity, močových kamenů a vysokého krevního tlaku. Sušené hrušky jsou vhodné proti průjmu, vařené nebo pečené proti kašli.

Připravte si s námi:
Hrušky v červeném víně k zvěřině

3 porce
½ litru červeného vína
50 g cukru
3 hřebíčky
2 kolečka z citronu
10 cm kousek skořice
3 pevné, ne zcela zralé, ale ani měkké hrušky
Víno přelijeme do hrnce, přidáme cukr, hřebíček, skořici a kolečko z chemicky neošetřeného citronu. Víno přivedeme k varu a udržujeme ho na slabém plameni. Hrušky oloupeme, stonek neodstraníme. Hrušky vložíme do vína, přikryjeme poklicí a necháme vařit 15 minut. Potom odložíme z ohně a necháme ve víně úplně vychladnout, aby byly hrušky pěkně červené. Opatrně je vyjmeme naběračkou, necháme okapat a podáváme k zvěřině. Víno, které nám zbylo, můžeme vypít jako vařené. Bude mít jemnou příchuť po hruškách.

Hruškovo-nugátový dezert

700 ml litru červeného vína
120 g cukru
4 hřebíčky
4 kolečka z citronu
2 ks skořice
4 zralé hrušky, ne měkké
1 sklenice čokoládovo-oříškového krému
2 balení listového těsta
1 vajíčko
V hrnci povaříme cukr, hřebíček, skořici a citron. Hrušky oloupeme, stonek neodstraníme. Hrušky vložíme do vína a přikryté vaříme 15 minut. Potom je odložíme z ohně a necháme ve víně úplně vychladnout. Opatrně je vyjmeme naběračkou, necháme okapat. Vykrajovátkem na meloun z nich opatrně vyjmeme jádřinec a naplníme ho vychlazeným, hustým čokoládovo-oříškovým krémem. Prostříme si na pracovní plochu dva na sebe položené pláty listového těsta. Na ně položíme hrušku. Těsto kolem hrušky potřeme rozšlehaným vajíčkem a slepíme směrem vzhůru. Vznikne nám jakýsi balíček. Ten dáme zapéct do trouby na 170 ° C na 10 – 15 minut, nebo dokud těsto nezůstane zlatohnědé. Podáváme hned po dopečení.

Jednohubky s rokfortem a hruškou
Bagetu nakrájíme na 3 cm silná kolečka, potřeme změklým máslem. Očistíme hrušky, vyjmeme jádřinec, potřeme pomerančovou šťávou, nakrájíme. Na každý kousek bagety položíme plátek hrušky, na něj plátek rokfortu, na něj polovičku ořechu a přidáme 2 bobulky hroznů překrojené na polovičky a peckované.

Bradavický salát s hruškou

zálivka:
1 PL oleje z vlašských ořechů
3 PL slunečnicového oleje
1/3 ČL cukru
1/2 šťáva z citronu
sůl, pepř
100 g vlašských ořechů
1 stangelový celer
4 hrušky
250 g rokfortu
Hrušky očistíme a nakrájíme na plátky. Celer zbavíme listů a stonky nakrájíme na 2 cm kousky. Připravíme zálivku a přelijeme jí hrušky a celer. Potom navrch nastrouháme rokfort a posypeme čerstvě pomletým pepřem a podle potřeby dosolíme.

Těstoviny s hruškami a gorgonzolou

300 g těstovin, například. tagliatelle
2 najemno nakrájené šalotky
3 velké hrušky, očištěné a pokrájené na cm silné pásy
50 g vlašských a pekanových ořechů posekaných nahrubo
2 PL olivového oleje
250 g gorgonzoly (nebo nivy)
2 velká rajčata
75 g rukoly
2 PL octa balsamico
4 PL olivového oleje na salát
sůl a pepř
Těstoviny uvaříme podle návodu. V pánvi rozpálíme olej a jemně opečeme šalotku, přidáme gorgonzolu a necháme ji opatrně rozpustit na středním plameni. Potom přimícháme hrušky a opatrně je obalíme v sýrově-šalotkové směsi a minutku necháme přehřát. Rajčata omyjeme, nakrájíme na kolečka a přimícháme k nim rukolu. Uděláme si nálev z octa balsamico, olivového oleje, soli, pepře a přelijeme jím rajče s rukolou. Těstoviny naservírujeme na vyhřáté talíře, přiložíme do nich těstoviny posypané ořechy a podáváme se salátem.

Nejnovější články

Další články autora